Dějiny
evropského myšlení, resp. Dějiny myšlení dnešní moderní „euro-americké“, či
prostě „západní civilizace“ lze beze vší pochybnost vystopovat ke starověkým
civilizacím středomořské oblasti.
Pro dějiny
Západní civilizace má pak obzvláště důležitý význam civilizace starověkého
Řecka, která dala nejenom „vzniknout“ četným přírodním i humanitním vědám, ale
rovněž zprostředkovala a byla sama výrazně ovlivněna poznatky ostatních, mnohdy
často mnohem starších civilizací z oblastí nejen středního moře a blízkého
východu (civilizace starého Egypta, Mezopotámie, Asýrie, Babylonu, Akkadu aj.),
ale i ze vzdálenějších oblastí Staroindické civilizace, či dokonce Číny.
Rovněžtak dějiny
jedné, po formální stránce, nejmladší vědecké disciplíny – Ekonomie, můžeme vysledovat
zpět do starověkého Řecka.
Při studiu
dějiny ekonomického myšlení starověkého Řecka a antiky obecně je nutné si prvně
uvědomit jeden velice důležitý fakt, a to, že byť Starořecká civilizace
pěstovala jistou formu ekonomického myšlení, nelze ani přinejmenším v této
době hovořit o ekonomii jakožto o vědě v moderním slova smyslu. Ekonomie
jakožto vědní disciplína se svou vlastní metodologií, předmětem zkoumání a
jasně vymezeným obsahem, je záležitostí relativně nedávných dějin, konkrétněji
19. století. Ekonomie, pokud lze o ní vůbec v kontextu starého Řecka takto
hovořit, byla nikoliv samostatnou vědou, ale „pouze“ součástí filosofie a
státovědy. Nicméně i přes absenci ucelenějších ekonomických názorů, někteří z Řeckých autorů zformulovaly takové ekonomické myšlenky, které se znovu objevily až o více jak dva tisíce let později a výrazně tak přispěli při vývoji ekonomiky, jako vědy, kterou známe dnes.
